Přihlášení

To prevent automated spam submissions leave this field empty.

Ohrožené druhy - tetřívek obecný

Tetřívek obecný se v České republice podle zákona řadí k silně ohroženým druhům. Patří do řádu hrabavých, čeledi tetřevovitých a obvykle dorůstá do velikosti okolo půl metru. 
 Samec tetřívka je nápadně černě zbarvený s odlesky do modra a na křídlech má bílý pruh. Nejnápadnějšími znaky tohoto pozoruhodného ptáka jsou bohatý ocas a poušky, červená lysá místa nad okem. Naproti tomu samičky tetřívka obecného jsou nenápadné, kropenaté, zbarvené do hněda a vzrůstem menší. Tetřívek se živí hmyzem, a různou rostlinnou potravou jako jsou jehnědy, pupeny stromů nebo brusnice.

Podle údajů z „Koncepce záchranných programů kriticky a silně ohrožených druhů volně žijících živočichů v České republice“ AOPK ČR z roku 2005 byla populace tohoto druhu byla až do poloviny 20. století v České republice bohatá, což dokládají historické prameny. Například ještě v roce 1950 byl tetřívek rozšířený téměř na celém našem území. Od té doby se však situace začala značně zhoršovat a počty silně klesat.

V některých místech vymizeli tetřívci nadobro a s menšími populacemi se můžeme dnes u nás setkat jen na Šumavě, v Krušných a Jizerských horách, Krkonoších a v Novohradských horách, kde však stav trvale klesá. Jedním z míst, kde se tetřívek „zabydlel“ byly také vojenské újezdy, zde dnes přežívají už jen zbytkové populace. Podle údajů MF DNES se v roce 2016 počty tetřívka obecného na celém území České republiky odhadovaly na méně než 600 samců.

Co vedlo k razantnímu snižování počtu tetřívků na našem území? Podle odborníků existuje několik důvodů, z nichž bývají nejčastěji uváděny úbytek biotopů, na které je tento pták vázaný, dále zvyšování tlaku ze strany predátorů, rozšiřování zástavby nebo zvyšující se turistické a sportovní využívání v místech výskytu tetřívka obecného a další.

V 70. letech 20. století byly značně poškozeny imisemi lesy vrcholků mimo jiné Krušných hor, kde díky odlesnění a následnému osetí březovými porosty a spoustou brusnicových rostlin došlo k dočasnému zvýšení populace tetřívka obecného. Tyto porosty však ve vysoké nadmořské výšce nepřežily a tak tento pro tetřívka velice vhodný biotop zmizel a s ním se i značně snížil počet jedinců tetřívka.

Úbytkem biotopů, na které je tetřívek vázaný se rozumí především ubývání rašelinišť kvůli jejich vysoušení, kde tetřívci během celého roku nachází potravu. Patří sem i úbytek otevřených ploch, která tetřívci využívají jako tokaniště, a to jak zarůstáním, osazováním nebo zastavováním těchto ploch. Co se týká predátorů, ohrožením jsou především divoká prasata, která jsou nebezpečím pro hnízda tetřívka nebo liška, jejímž úlovkem se může stát. Tetřívek je velmi plaché zvíře. Například vyrušení způsobené lidskou může vést k tomu, že tetřívek odletí z místa tokání a může být i značně oslaben.

Jaké jsou tedy prostředky  pro ochranu tetřívka obecného v České republice? Logicky lze tyto kroky odvodit z předchozího odstavce. Je třeba vytvářet a zachovávat biotopy, které jsou pro tetřívka vhodné. Mezi tyto typy patří rašeliniště, vřesoviště, louky s několika málo vzrostlými stromy, na které tetřívci usedají, ale také okraje lesů a další. Podporovat výskyt dřevin a jiných rostlin, které patří do potravní složky tetřívka. Prospěšné je také snižování stavů výše zmíněných predátorů. V neposlední řadě také zajištění nevyrušování antropogenními vlivy jako například výstavba na místech, kde se tetřívek vyskytuje a podobně.

Analýzou situace tetřívka obecného se dostávám k otázce jaký význam má ochrana tetřívka obecného v České republice pro ochranu biodiverzity. Tento význam je nezanedbatelný. Například díky projektům na obnovu a revitalizaci rašelinišť pro ochranu tetřívka vzniká zároveň biotop, na který je vázána spousta dalších druhů rostlin a živočichů, a to různé druhy hmyzu, mechů, brusnic, bylin a dalších. Někteří živočichové se živý jen rostlinami vázanými na rašelinitě a tak ochrana tetřívka přispívá prostřednictvím zmíněné obnovy a revitalizace rašelinišť, která jsou podle publikace „Šumavská rašeliniště“ přírodními klenoty, mimo jiné přispívající i k vodnímu režimu krajiny a často se stávají součástí 1. zóny NP. Tato teorie by se dala aplikovat i na další typy biotopů, ve kterých se tetřívek obecný vyskytuje. Nesmím opomenout ani ztrátu samotného tetřívka, už jen pro jeho estetickou hodnotu. Pozorování a naslouchání toku tetřívka je pro člověka nezapomenutelným zážitkem.

 

 

 

 

Poslední komentáře

Kdo je nový

Zuzka K.

Kdo je online

Momentálně je online 0 uživatelů a 0 hostů.