Zimní puťák

„Člověku se v životě neustále naskýtají mnohé příležitosti. A je jenom na něm, kdy se nejen rozhodne, ale vydá se na cestu, vstříc svému osudu.“ Tak učinilo i 6 scarabáků a 2 naši kamarádi. Po namáhavém školním/pracovním půlroce jsme se sebrali a prostě vyrazili – zpátky ke kořenům. Nebyla to jen tak obyčejná cesta. Neubírala se prosluněnou letní krajinou, jak jsme zvyklí, nýbrž krajinou kde vládla paní zima. To nás samozřejmě nepřekvapilo, neboť my byli připravení – zimní spacáky, rukavice, bederní pásy či ohnivý lektvar v našich čutorách. Cesta to nebyla lehká. Potkávali jsme na ní mnohá divoká stvoření severních krajin. Místa, která jsme míjeli, dýchala historií a panovala kolem nich taková zvláštní aura. Nebylo se však čemu divit, toto prostě nebylo to co vždycky. Nakonec jsme to ale přece jenom zvládli a dorazili do kýženého cíle – to díky soudržnosti a odhodlání naší tlupy se nevzdávat a jít dál.

„Toto putování bylo plné zkušeností, které se mi budou v životě určitě hodit. Tak zaprvé jsem zjistil, že se poryč musí míchat, jinak naspodu kotlíku vznikne vedlejší produkt – sušenky (černá, připálená a nejedlá hmota). Další věc, kterou jsem se přiučil je, že v zimě se opravdu nehodí spát v jarním spacáku do +5. Nejen, že mé zuby udávaly v noci rytmus jako metronom, ale také jsem chytil nejhorší nemoc na světě – rýmičku. Ale i přes všechny tyto příhody musím říct, že společné putování s přáteli je vždy ta nejlepší věc, kterou můžete udělat.“  – Zip –

„Čundrácké stolování – nejlépe z jednoho kotlíku a na zemi; kotlík plný brambor s jehličím místo kmínu! A takový LANČ (lunč) na divoko, to je panečku gastronomický zážitek! To vše a mnohem více jenom při scarabáckém putování. “  – Čírka –

„Mnoho věcí vám vstoupí do života a jen tak jím propluje. Několik málo se však chvíli ohřeje a změní vám život. My se neměli kde ohřát, ale zážitky, ty zůstanou napořád.“  – Mišus –

„Zpočátku to vypadalo jako něco, čeho se zaleknou i takoví, jako Šmuk. Sníh, mráz, nehostinná pustina a skupina Scarabáků. Nebylo to jednoduché, ale bylo to boží. Vlastně to bylo úplně nejvíc! Tři dny strávené v nehostinné pustině od základu změnily náš život. Dnes už při pomyšlení, že večeříme keton, nehneme ani brvou a snad se nám i sbíhají sliny. Natož tak aby nás zastrašil altán, do kterého zatéká… Jedno je jisté – příště do toho jdeme zase! Avšak kam, zatím nevíme. Že by na Ural?“
- Martina –

„V mém životě je spoustu příjemných věcí, ale nejpříjemnější je vandrovat takhle v zimě přes Chřiby s partou přátel, větší potěšení si snad ani nedokážu představit.“  – Koloběžka –

„Keton, poryč s příchutí kotlíku, kosmonaut ve spacáku, altán a´la luxusní hotel a spaní na lavičce – to jsou prostě věci které jinde než na čundru nezažijete. Takže takový čundr rozhodně vždycky stojí zato!“  – Verča –

„Tento zimní čundr mě utvrdil v přesvědčení, že je nutné kupovat kvalitní spacáky od profesionálních výrobců…"  – Šmuk –

„Probudit se v noci a nechápat, proč je taková tma – aha, mám kuklu a nehorázně odkrvenou ruku. I o tom je zimní putování.“  – Géza –